Historie sboru

Dobrovolný hasičský sbor v Hlinsku vznikl v roce 1875. V roce 2005 tedy hlinečtí dobrovolní hasiči oslaví již 130. výročí svého založení.

První pokus o založení sboru dobrovolných hasičů je zaznamenán v roce 1871. Byl ustaven Tělocvičný hasičský spolek. Místodržitelství stanovy neschválilo, a jak se ukázalo, ani činnost spolku hasičským potřebám nevyhovovala. O tři roky později, a to 2. října 1874 asi ve 22 hodin, vypukl z neopatrnosti požár, který se rychle rozšířil, a tak vyhořelo celkem 76 obytných domů. V boji s živlem se dosavadní způsob hašení ukázal jako nedostatečný. Proto za pomoci českého učitele Čeňka Růžičky, bývalého člena prvního českého sboru ve Velvarech, došlo k založení sboru. Stanovy nesly datum schválení 22. září 1875. Vybavení sboru bylo nedostatečné. Dvě stříkačky, do nichž se musela voda nalévat nádobami, mosazné výpustní roury, několik těžkých žebříků a háků, několik košů k nošení vody. Do Chrudimské župy vstoupil sbor v listopadu 1879 a stal se také členem Ústřední zemské hasičské jednoty. V roce 1880 si sbor pořídil takzvaný rekviziční vůz a později k němu přibyla stříkačka za 800 zl. Lezeckou výstroj pro 30 členů za 90 zl. darovala místní firma Karel Churain. V ostatním vypomohli místní řemeslníci. Sbor si také chtěl opatřit novou stříkačku. Zajistilo ji město na své náklady – 1200 zl. a sbor ji používal až do roku 1916.

Hlinsko mělo v roce 1900 celkem 4 132 obyvatel, kteří žili v 630 domech. Hasičský sbor čítal 60 činných a 70 přispívajících členů. V roce 1907 si sbory na Hlinecku založily samostatnou Hlineckou župu, do níž vstoupil i sbor v Hlinsku. Parní stříkačku si Hlinečtí pořídili v roce 1909. První světová válka zasáhla do života organizace velmi negativně. Polovina členů odešla na vojnu, z níž se pět nevrátilo. Ti, kteří zůstali doma, založili ochranný a samaritánský odbor, který zajišťoval dopravu raněných do místních lazaretů. Po celou dobu války prováděli hasiči hlídkování a úzce spolupracovali s Červeným křížem.

Rok 1927 byl pro sbor významný hned z několika důvodů. Především sbor zakoupil motorovou stříkačku o výkonnosti 1500 litrů za minutu za 140 000 Kč. Hasiči jí dali jméno „Pepina“. Dále se v uvedeném roce postavila jednopatrová požární zbrojnice v hodnotě 250 000 Kč.

V roce 1932 byl založen odbor žactva. V letech okupace prováděli hasiči službu v rámci protiletecké obrany. Když 24. června 1942 hořely Ležáky, sbor vyjel k požáru, ale již v Holetíně jej vrátily německé hlídky. V odbojové skupině utvořené v ústředí ZHJ pracoval Vlastimil Severin, výcvikový referent OHJ Chrudim. V průběhu let byl vyzrazen, zatčen a po těžkém utrpení v terezínské pevnosti 19. března 1945 zemřel. (V jeho upomínku je zasazena na požární zbrojnici pamětní deska). V květnových dnech 1945 byl sbor celý týden v pohotovosti. Dvě motorové stříkačky DS-16, přidělené od UNRRY krátce po roce 1945, předali Hlinečtí jiným sborům.

V roce 1972 se město stalo stálým pracovištěm veřejného požárního útvaru, dnes Hasičského záchranného sboru okresu. Po pádu komunistického režimu docházelo mezi členy Svazu požární ochrany k názorovým rozporům. Proto byla 10. května 1990 zaregistrována u MV nová zastřešující organizace – Česká hasičská jednota (ČHJ). Protože docházelo k rozporům i v Hlinsku, k ČHJ se přidala 17. listopadu 1990 i část hlineckých hasičů. Svaz byl v roce 1991 přejmenován na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS).

Česká hasičská jednota navazuje svým posláním na tradice Ústřední zemské hasičské jednoty království českého, je nástupkyní a pokračovatelkou historických organizací České zemské hasičské jednoty a Zemské hasičské jednoty v Čechách. Obnovená Česká hasičská jednota zahájila svou činnost s cílem vytvoření organizace na demokratických principech a pokračování v tradici, kterou naši předkové založili a na kterou byli tak hrdi. K té se zprvu přidávaly i hasičské sbory z Moravy, ale po krátké době si založily organizaci vlastní – Moravskou hasičskou jednotu (MHJ). Nepřestaly však s ČHJ spolupracovat a v současné době pořádají mnoho společných akcí, jako je například Mistrovství republiky ČHJ a MHJ v požárním sportu. ČHJ spolupracuje s Ministerstvem vnitra ČR, okresními úřady, hasičskými záchrannými sbory a obcemi při plnění úkolu požární prevence a akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. ČHJ přiznává svým členům členství v bývalém Svazu požární ochrany včetně vyznamenání a odznaků odbornosti SPO. Naše nová hasičská organizace se zbavila direktiv, byla posílena nezávislost a samostatnost všech našich organizačních článků. Veškeré volené funkce v našich řadách jsou funkcemi čestnými a bezplatnými. V duchu hesel našich dědů a otců: „Ni zisk – ni slávu, bližnímu ku pomoci“.

Hlinecký sbor patří do První východočeské župy ČHJ. Počátky tohoto sboru vůbec nebyly lehké. Byl zaregistrován jako první v okrese Chrudim a jeden z prvních v ČR, a to jak již bylo uvedeno 17. listopadu 1990. V roce 2005 tak sbor ČHJ Hlinsko oslaví nejen 130. výročí založení hasičského sboru, ale také 15. výročí obnovení České hasičské jednoty v Hlinsku. Zakládalo ho jen velice málo činovníků, většinou bývalých členů Svazu požární ochrany, kteří měli výhrady k poměrům, jež v tomto svazu panovaly. Ale od té doby se mnoho změnilo. Hasičský sbor zaregistrovaný u České hasičské jednoty se podstatně rozrostl. Dnes má 71 činných, většinou mladých členů a 40 dětí. Sbor ČHJ si v Hlinsku vydobyl dobré postavení a neustále si jej upevňuje. Největší zásluhu na rozvoji ČHJ v Hlinsku má bezpochyby dlouholetý starosta sboru Vladimír Komínek. Členové již nespočetněkrát zasahovali při požárech a dopravních nehodách, kde pomáhají zachraňovat životy i majetek. ČHJ zaujala nezanedbatelné místo i na poli kulturním. Mezi její aktivity patří pořádání tradičního hasičského plesu, soutěží v požárním sportu, letního tábora pro děti a mnoha dalších akcí pro děti i pro dospělé.

Hasičský sbor České hasičské jednoty Hlinsko chce v následujícím období v souladu s programovým prohlášením II. řádného sjezdu ČHJ za prvé nezištně pomáhat všem, kdo budou naši pomoc potřebovat, ale nikdy se nesmíří s těmi, kteří chtějí na zajišťování požární ochrany parazitovat. Budeme rozhodně vystupovat proti projevům „tunelování“ historických hodnot a majetku dobrovolných hasičů úzkými zájmovými skupinami. Za druhé důsledně dbát na zvyšování odborné připravenosti svých členů. Za třetí požadovat, aby obecní, městské a okresní úřady a orgány státní správy věnovaly větší pozornost technické vybavenosti hasičských sborů tak, aby se její stav dále nezhoršoval. Za čtvrté prosazovat, aby se v obcích také posílila preventivní požární ochrana, neboť nezájem a nedostatky v této oblasti jsou zjevné v neustále se zvyšujícím počtu požárů. Zvýšenou pozornost musíme věnovat i našemu dorostu a práci s dětmi.

Česká hasičská jednota je otevřená všem, kteří mají o činnost v jejich řadách zájem a chtějí aktivně a obětavě pracovat pro obecný prospěch. Vážení přátelé, bratři a sestry, tradice nás zavazuje: Hasiči byli, jsou a budou! Nikdo nemá právo ničit to, co naši předkové za těžkých podmínek vytvořili! Musíme obdivovat ušlechtilou snahu, houževnatost a vytrvalost zakladatelů a dalších průkopníků, kteří přes mnohé překážky a nenávist prosadili možnost vytváření hasičských spolků ve snaze co nejlépe chránit životy a majetek nás všech. Hasič by měl být člověkem, ke kterému bude mít občan úctu a jeho práce si bude vážit, stejně jako celá společnost. Tomu musíme svými činy napomáhat všichni.

Největší požáry